Linkin Park; nový single

20. února 2017 v 12:06 | - L |  Recenze
Linkin Park jsem začala poslouchat, když mi bylo asi jedenáct let. Pojí se s tím hezká historka - spíš pro mě než pro vás. Ve třetí třídě k nám přistoupil nový spolužák, jmenoval se Tomáš. Nosil brýle a byl tak sladký (kdo nebyl v devíti letech, že jo), okamžitě jsem mu propadla. No, "propadla", pořád mi bylo devět. Strašně jsem se mu chtěla zalíbit všemi možnými i nemožnými způsoby, předstírat stejné zájmy byla moje specialita! A tak se to stalo.
 

Always & forever

5. září 2016 v 21:21 | - L. |  Ze šuplíku

Zdroj: pinterest.com

Ten Pravý - existuje?

20. května 2016 v 10:31 | - L. |  Ze života Lů
Každá žena byla jednou malá holčička, jež si hrála s panenkami, viděla sebe samu jako princeznu a čekala na svého prince na bílém koni, který zčásti představoval jejího otce a zčásti souhrn vysněných vlastností a kritérií; ty se s narůstajícím věkem postupně měnily a odrážely v sobě ženiny priority a požadavky. Ovšem původní myšlenka zůstala: jednou potkám úžasného chlapa, který možná v dnešní době nepojede na bílém koni, ale dost možná bude řídit bílého Mustanga na čtyřech kolech a splní všechna má přání. A především - bude ten pravý.
 


Komiksová horečka

26. března 2016 v 21:41 | - L. |  Něco k zamyšlení
Zatímco sedím v prázdném bytě a snažím se nepustit si k tělu depku, která na mě celý den vyvíjí lehčí nátlak, na pozadí mi v televizi běží úžasný a doslova božský Thor, ten jediný a pravý od Marvelu. A čím déle vidím jeho snahu porozumět životu na planetě Zemi, tím více mě to nutí přemýšlet - co se to v poslední době děje?

Need For Speed: The Run

17. února 2016 v 10:20 | - L. |  Recenze
Hraní her doprovází můj život už od základní školy. Vyrostla jsem v doprovodu kousků jako je Theme Hospital, DOS hry, The Sims, SimCity, první díly Tomb Raidera (o nějž mi zájem vydržel až dodnes!), Harry Potter, od pubertálních let LineAge II... Ale dlouho se mi nestalo, že by mě hra natolik oslovila, abych z ní byla naprosto nadšená a unešená a všechno dohromady.


11 důvodů, proč bude 2016 super!

16. února 2016 v 22:29 | - L. |  Ze života Lů
A je to tady. Není to tak dávno, co byly Vánoce, plánovaly se oslavy silvestra a nového roku.. A pak to přišlo 2 0 1 6. Rok, který začal velice slibně. Veselé narozeniny, ukončení půlročního trpělivého čekání na novou lásku. A bum, už je půlka února za námi. Hrozně to utíká! Všechno! Neuvěřitelné. Tímto tempem ani nemrknu a bude mi 30. Což je v tuto chvíli ještě pořád dost děsivá představa, rychle od ní pryč.

Tento rok však bude jiný. Lepší. Skvělý. Tento rok bude prostě můj. A jak to vím? . . .

Mé druhé já (#superhero)

27. prosince 2015 v 2:03 | - L. |  Téma týdne
Za téměř třiadvacet let života jsem vystřídala mnoho virtuálních já, altereg, našla jsem se v bezpočtu literárních postav, vynadívala se na sebe samu do zrcadla několikero hodin, objevila spoustu spřízněných duší… A přesně ani o jednom psát nebudu. Rozhodla jsem se to vzít za trochu jiný konec.


Po tvém boku.

24. prosince 2015 v 0:13 | - L. |  Ze šuplíku
"Jsou okamžiky, kdy stojí za to podstupovat riziko a dělat šílené věci." (P. Coelho)


Vánoční šílenství

21. prosince 2015 v 22:08 | - L. |  Ze života Lů
Už je to tady zase. Santa na každém rohu. Zvětšující se kaluže kapří krve na parkovištích před obchoďáky. Televize a internet plné pitomých reklam na pitomé věci, které si normální člověk prostě nekoupí. Domácí šílenství v podobě: MUSÍME ____ (doplň dle potřeby - uklidit, napéct, nakoupit, tvářit se natěšeně, atd.) je na denním pořádku. Nekonečné zástupy lidí, kteří nakupují a nakupují, žerou a nakupují a připravují si půdu pro hloupá novoroční předsevzetí, která v životě nedodrží. Jo, přesně tak - jsou tady Vánoce.

Objevení Ameriky vol. 1

9. prosince 2015 v 16:31 | - L. |  Ze života Lů
Amerika byla objevena roku 1492 Kryštofem. To víme asi všichni. A přesně o tom to nebude.

We can be heroes.

26. listopadu 2015 v 23:58 | - L. |  Ze života Lů
No, dlouho to tu nebylo. Ač se mi poslední dny daří udržet si dobrou náladu, nějak mě přepadávají myšlenky. Spousta myšlenek. Nechci je označit nálepkou "zoufalé a depresivní", tak nechci v žádném případě působit. Ale s tím, co se děje ve světě, člověk prostě…. přemýšlí. (A ponocuje, OPĚT, i když za pár hodin vstává do práce. Poněkolikáté v řadě. Ale v pohodě, hluboké kruhy pod očima už jsou prostě mojí součástí.)

POSTŘEHY #3

24. listopadu 2015 v 22:01 | - L. |  Něco k zamyšlení
Kalendář se stihl otočit hodněkrát, než jsem se dokopala k sepsání pokračování mých postřehů. Musím si zase víc všímat světa kolem, nedá se nic dělat.
#jenacasevratitsekestaremukonicku

Naposledy; opravdu?

23. listopadu 2015 v 22:49 | - L. |  Téma týdne
Poslední dobou (no, už jsou to možná roky) si říkám, že musím být snad mistr v prokrastinaci. Skutečně! Neznám nikoho, kdo by věci tak strašně odkládal, jako to dělám právě já. Někdy je to až smutné. A moje vlastní prokrastinace je přesně to, co se mi jako první vybaví, když si představím slovíčko "naposledy". Chorobné odkládání věcí a neschopnost poslouchat svůj vnitřní hlas, snad rozum!, který se mi snaží radit a zjednodušit život - jo, to jsem já.

Vlákna (1984)

19. listopadu 2015 v 23:40 | - L. |  Recenze
Mám jednoho dobrého kamaráda. Dohazuje mi filmy. Respektive kroutí očima, kdykoliv a na cokoliv odpovím NE, NEVIDĚLA, což mě donutilo zamyslet se nad svým filmovým přehledem. Jasně, jsem seriálofil, na nějaké filmy nemám čas, když mi týdně vyjde třeba 15 kousků, nicméně jsem se rozhodla, že na tom zkusím trochu zapracovat a rozšířit si obzory.

Světe, proč?

14. listopadu 2015 v 21:26 | - L. |  Něco k zamyšlení
V posledních dnech si stále dokola pokládám jednu otázku; co se to, sakra, děje?


Síla slov.

9. listopadu 2015 v 21:18 | - L. |  Téma týdne



Girl Online

20. září 2015 v 13:26 | - L. |  Recenze
Už je to nějaký ten třetí pátek, co jsem dostala chuť udělat si těžce vydělanými penězi radost a zatímco si jiné holky zlepšují náladu novými svetříky, já si zalezla do knihkupectví s celkem jasným cílem - odnést si alespoň první díl Martinovy Písně ledu a ohně a donutit se tak konečně přečíst knižní předlohu mého oblíbeného seriálu. Ráda nakupuji s jasně vytyčenými cíli. Bohužel však pro mě a mou knihovničku, měli všechny možné díly, ale první? Kdepak! Proč taky. Ani na skladě. Ani nikde vystavený kousek. No je toto možné?! A na nějaké pátrání po jiných pobočkách nebyl čas. Co teď?

Práce, přetíženost, přetažení.

20. září 2015 v 10:29 | - L. |  Ze života Lů

(Jen takové zamyšlení posledních třiceti dní…)
Od konce mé dovolené uplynula už nějaká doba. Vlastně je to už skoro měsíc. A přesně po téhle době se vracím zpět k mé osobní písemné "myslánce", protože věci se nelepší. Spíš asi naopak. A v těchto těžších časech se musí člověk upínat k místům, kde najde pochopení, než ztrácet čas ve světě, plném omezenců a sobců.. a tak dále.

Těžkosti "podřadného" zaměstnání.

27. srpna 2015 v 0:14 | - L. |  Něco k zamyšlení
Když jsem byla zhruba ve čtvrté třídě, měla jsem jasně nalajnované, kam se budou mé budoucí kroky ubírat. Co budu dělat. Musím přiznat, že jsem v té době byla trochu ovlivněna svým největším idolem - Larou Croft. Z páté třídy na gymnázium, poté na UK studovat historii a zasvětit svůj život hledání něčeho, co mě dostane na stránky dějepisných učebnic. Vydrželo to... až do sexty. Sice jsem si první bod ohledně gymnázia splnila, ale ze všech stran se na mě valila slova a pochybnosti o tom, jak bych se měla vrátit zpátky na Zem a začít přemýšlet trochu více prakticky. Ne snad, že bych nějaký z těch hlasů poslechla, haha.

... OBLIVIATE.

24. srpna 2015 v 2:25 | - L. |  Téma týdne
Od té doby, co tak nějak vím, jak se používá mozek, přemýšlím. Pořád. O všem. Neustále. Prakticky celý život. Má hlava nemá chvíli klidu! ... Podle tohoto prohlášení by si kdekdo řekl, že mám asi úžasný, skvělý a úspěšný život, když si všechno promýšlím. Opak je však pravdou. Dost možná oplývám jakýmsi talentem, který mě nutí zbytečně přemýšlet, ač to není zase tolik potřeba a vypíná zrovna v situacích, kdybych si to sakra měla fakt promyslet. Proč?!

Kam dál