Coelhova Nevěra.

20. prosince 2014 v 18:10 | - L. |  Recenze
Pana Coelha jsem poznala před dvěma lety. V té době ho četl můj ex-přítel i jeho nejlepší kamarád, do kterého jsem byla zamilovaná (ne, nechtějte detaily), takže je asi přirozené, že v rámci "chci se s vámi o tom bavit" jsem sáhla po první knize - ukázalo se, že Alchymista byl moc dobrý výběr a že se mi styl psaní tohoto brazilského spisovatele vážně zalíbil.



Je to pár dní, co jsem dočetla jeho poslední knihu. Nevěra. Výstižný a krátký název, pro krátký příběh s jasnou zápletkou už na začátku. Abych byla upřímná, knihu jsem začala číst uprostřed rozporuplné období, kdy jsem měla vážné pochybnosti o dokonalosti svého dokonalého vztahu. Dalo by se říci, že hlavní hrdinka knihy mi takříkajíc mluvila z duše! Bohužel pro ni, pro knihu i pro mě, netrvalo to dlouho.

Ve zkratce se jedná o příběh úspěšné novinářky, která má skvělý život, skvělou práci a skvělou rodinu a o ničem nepochybuje, dokud nepotká dávnou lásku ze střední. Co osud nechce, nějakým záhadným způsobem se k sobě hned mají, dojde k pár aktům postrádajícím jakýkoliv náznak romantiky, objevují se myšlenky plné viny a výčitek a ve finále je jedna strana nešťastná - samozřejmě žena, kdo jiný by to měl schytat v tomto převážně patriarchálním světě? Ovšem díky této zkušenosti jí dojde, jak skvělý život vlastně má a za chvíli je zase všechno suprové. Samozřejmě postupem času, ale to je už asi jasné. Nic není hned.

Coelhovy knihy mám ráda. Vždy najde téma, nad kterým se pak člověk i sám zamyslí. Ale tohle, bez jakýchkoliv slov navíc, je jen průměrná kniha, která mě už v půlce přestala bavit. Naštěstí to nebylo tak děsné, jako třeba Macharova sbírka Zde by měly kvést růže, kterou jsem po první polovině nebyla schopná dočíst, ale rozhodně se k ní už vracet nebudu. Až je mi skoro líto těch peněz, co jsem za ní nechala v knihkupectví! Pokud je vám líto, že jste si dlouho nic nekoupili, rozhodně to nedohánějte ve světě knih s příliš vysokými nároky. Možná jí někomu věnuji, když už máme ty Vánoce. A hodnocení? Jak už jsem zmínila, takový průměr, který by zasloužil maximálně tři hvězdičky. Doufám, Paulo, že další kniha bude už zase dobrá!

A já se mohu vrátit ke Zlodějce knih. Mrška jedna, pořád se jí nechce skončit!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 VV VV | 6. ledna 2015 v 21:44 | Reagovat

Naprosto souhlasím. Že se někdo jako Coelho sníží k psaní řadové romantické literatury jsem vážně nečekala a dosti mne to zklamalo. Samozřejmě, místy i v Nevěře byly hluboké momenty, ale oproti Paolovým standardům vážně slabé. Od doby co napsal "Vítěz je sám" se mi zdá, že se stále víc a víc stává obyčejným komerčním autorem co těží z toho, že má ve světě jméno a prodá tedy jakýkoli brak.

2 Lůca Lůca | E-mail | Web | 18. února 2015 v 21:57 | Reagovat

[1]: Přesně tak. Je smutné, kam se dostáváme. Už jsem se smířila s tím, že se hudba ubírá sebedestrukčními směry, že filmy jsou jen o velké reklamě bez nějaké myšlenky (až na výjimky, of course), ale že i literatura začíná být problémem, to už je moc i na mě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama