Světe, proč?

14. listopadu 2015 v 21:26 | - L. |  Něco k zamyšlení
V posledních dnech si stále dokola pokládám jednu otázku; co se to, sakra, děje?



Je to zhruba týden, sestře se chystala oslava narozenin, což je jedna z mnoha příležitostí, jak se schovat za laptop a sem tam prohodit nějakou větu, aby všichni přítomní věděli, že jsem tu s nimi a tím pádem mi nemůžou nic vyčíst. Sedím, piju, komunikuji, vidí na mě - co by víc chtěli? Během tohoto mého "oslavování sestřina dalšího roku v mém životě" však mou pozornost upoutal článek. Malý, nenápadný, zmíněný v podstatě mezi řádky někde mezi účastí na premiéře nového Bonda a katastrofou v podobě uprchlické vlny. Sakra, lidi, zatracená Indonésie hoří!

Trvá to už více jak tři měsíce. Tisíce lidí nevidí denní oblohu, nemůže dýchat, nemůže fungovat, stovky druhů vymírá. A proč? Aby všechny ostatní země mohly strávit večer u televize s velkým balením zmrzliny, jejíž velkou ingrediencí je palmový olej. Přesně tak. Zabíjíme naši planetu, náš domov, strom po stromě, abychom si následně tělo cpali jedy a věcmi, které se ve finále jen podepíšou na našem brzkém úmrtí. Jedná se o největší ekologickou katastrofu 21. století a nikde se o tom nemluví. Ve zprávách, v novinách. Nikde. Nikdo tomu nevěnuje sebemenší pozornost, proč taky, témat do večerního zpravodajství máme dost! Do světového ovzduší se dostává neskutečné množství plynů, už je cítí i v Číně. A společnost? Jo, ten Craig má moc pěkný smoking, že? A to jsem ani nezmínila, že nám chce Yellowstone předvést scénu s lávou z filmu 2012.

Krátce poté, co se dostanu z šoku, že žiju na planetě Ignorantů, se to stane - teroristé v Paříži. Strávila jsem celou noc sledováním online přenosu. Byla jsem natolik rozrušená, že se mi hlavou promítl flashback; 11. září 2001 jsem coby osmiletý prcek seděla před televizí a doslova hltala každou zmínku o útoku na WTC. Celý ten incident ve mně s něčím pohnul. Jediné, na co jsem se soustředila, byl strach, lítost s obětmi, bezradnost, bezmocnost. A přesně všechny tyhle pocity mě zaplavily včera, zatímco jsem beze slova hleděla na záběry z Paříže.

Přesně dle očekávání, následující den to přišlo. "Za všechno můžou uprchlický kurvy, ještě jste na jejich straně?" … Typická reakce zabedněného dementa. Proberte se. To je jako kdybychom tvrdili, že celé Německo = Hitler nebo že každý Rus = automaticky komunista. Nemůžeme házet všechny do jednoho pytle. Jasně, islámský svět má velký podíl na terorismu a na strachu, který v nás tato víra vyvolává, ale v žádném případě nelze prohlásit, že co uprchlík, to terorista. A přesně takové chování nás posouvá blíže k okraji propasti. Takže místo, abychom se začali konečně chovat lidsky (neříkám však, aby se vypnula veškerá snaha o zabezpečení, Avast si při komunikaci s lidmi přes internet taky nevypínám, že), to celé jenom zhoršujeme. Evropa čelí 3. světové válce, pokud už v ní nějakým způsobem není. A o čem jsou války? O získávání spojenců. Když se budeme k uprchlíkům, kteří vesměs prostě jenom utíkají před systémem a situací v jejich zemi, chovat jako k bandě divokých zvířat, které si naservírujeme k nedělnímu obědu, a zavírat je do klecí, akorát tím přihrajeme nepříteli další ruce navíc. Protože co jim potom bude zbývat? Buď je přijmeme my anebo se vrátí a podřídí se. Jiné možnosti nejsou.

Samozřejmě se těchto vln dá lehce využít ve prospěch zla. Ztratit se v davu. "Černý pátek" je toho, koneckonců, ideálním příkladem. Ale to není vina uprchlíků. To je vina zabezpečení. Protože jak je možné, že se skupinka několika mužů dostane přes centrum několikamilionového města se zbraněmi, aniž by vzbudili podezření?

Vedle smutku a znechucení však v sobě nacházím ještě jeden pocit. Pocit, jakoby mi něco unikalo. Něco, co je mnohem rozsáhlejší a přerůstá to všechny terorismy a panické záchvaty ze syrských imigrantů. (Trocha konspirace totiž nikdy neuškodí, že jo.) Ebola, uprchlíci, série teroristických útoků. Jako bychom se stali součástí hry několika loutkařů, kteří se nás mermomocí snaží udržovat ve strachu, protože jak už kdysi říkal Orwell, společnost se nejlépe ovládá a manipuluje strachem. Ale proč? Co se děje? Proč nikde není náznak zlepšení? Co tak hrozného se světové mocnosti snaží schovat tím vším, co na nás valí? Proč má každá katastrofa, které čelíme, nějaký háček, nějakou nedokonalou nedbalost, bez níž by k lecčemu třeba nemuselo dojít? …

Nejsme roboti ani žádné prázdné schránky. Jsme lidské bytosti. Kdy se tak začneme chovat? Nesmíme dovolit, aby nám strach zcela ochromil myšlení.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tori.U Tori.U | Web | 14. listopadu 2015 v 21:41 | Reagovat

Konečně dneska po skoro 24 hodinách první člověk ve virtuálu, se kterým sdílím názor. Dneska jsem v době útoků byla ve Francii a když se to dostalo do médií, zrovna jsem vjížděla do Belgie... Zvláštní pocit, vědět, že se to děje jen pár kilometrů dál.

2 Lů | 15. listopadu 2015 v 12:12 | Reagovat

[1]: Wow, to si neumím ani představit :O
Každopádně děkuju, konečně někdo, kdo mě neposílá vítat muslimy v Evropě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama