Vánoční šílenství

21. prosince 2015 v 22:08 | - L. |  Ze života Lů
Už je to tady zase. Santa na každém rohu. Zvětšující se kaluže kapří krve na parkovištích před obchoďáky. Televize a internet plné pitomých reklam na pitomé věci, které si normální člověk prostě nekoupí. Domácí šílenství v podobě: MUSÍME ____ (doplň dle potřeby - uklidit, napéct, nakoupit, tvářit se natěšeně, atd.) je na denním pořádku. Nekonečné zástupy lidí, kteří nakupují a nakupují, žerou a nakupují a připravují si půdu pro hloupá novoroční předsevzetí, která v životě nedodrží. Jo, přesně tak - jsou tady Vánoce.


Ač to tak asi nevypadá, Vánoce miluji. Dělat druhým radost, být v kruhu rodinném/přátelském, vnímat tu lásku a pohodu a klid kolem, nasávat tu atmosféru, sledovat vánoční TV program zpod deky se šálkem horké čokolády, chytat vločky ve světle pouličních lamp…. Aha, takhle to je jenom v pohádkách. Tak nic.

Řeším to každý rok. Pořád dokola. Už asi deset let. (Musím říct, že je trochu zvláštní smět používat "před deseti lety", aniž bych narážela na malou copánkatou Lů.) Dodnes nevím, kdy přesně se to zlomilo. Kdy jsem to přestala vnímat jako nějaký zázrak. Kdy se to ve mně zlomilo. Mrzí mě to a každý další prosinec si říkám, jak to letos bude lepší - jenže ono není. Nebylo by nejlepší to vzdát a prostě se naučit celou tuhle vánoční komedii přežívat bez újmy? Koneckonců, pořád je to jenom jeden měsíc v roce. Z dvanácti. To by nemuselo být tak obtížné. Nevím už.

Letos jsem si slíbila, že protože se rok 2015 nevyvinul úplně podle mých představ, budu se soustředit alespoň na vánoční svátky a bude mi fajn. Že se nenechám semlít stresem a marketingovým šílenstvím, v němž coby prodavačka pracuji a vlastně se denně pohybuji. Že to bude dobré. Že to zvládnu. Že si vychutnám výběr dárků a že v sobě vydoluji tu natěšenou holčičku, která se rok co rok nemůže dočkat, až zazvoní zvonek a Ježíšek vyklopí dárky pod vkusně ozdobený stromeček. Ovšem do Vánoc zbývají tři dny a realita je překvapivě úplně jiná. Až je mi z toho smutno.

Pracovní stres mě samozřejmě stáhnul. Proti tomu asi nejde bojovat, zvlášť pokud spíte čtyři hodiny a jíte dvě housky denně. Nemám na takový boj sílu. Cítím, jak jsem přetažená, unavená, bez elánu, bez schopnosti se nějak pořádně vyspat, nějak normálně fungovat. Namísto koled jsem se naučila pouštět si rap, případně nějakou původně nu-metalovou tvorbu svých oblíbených Linkin Park, namísto celodenního běhání po obchodních domech jsem se letos rozhodla všechno objednat online z pohodlí své postele (akorát je sranda, že to asi nestihne přijít, haha), namísto cukrování s nějakým fešným chlapcem mám hlavu plnou zvláštních myšlenek, jež mě přepadávají, kam se pohnu… Mohla bych pokračovat do nekonečna, ale jaký by to mělo význam?

Před pár dny jsem se ale musela zamyslet. My, Češi, vesměs hrozně odsuzujeme všudypřítomného Santu, který přece PATŘÍ NA DRUHOU STRANU K AMÍKŮM, ale upřímně - koho si máme věšet do oken, když náš slavný Ježíšek nemá žádnou pořádnou podobu? A mít všude Ježíše asi není úplně okay. Sakra, lidi, překousněte Santu, stejně už nás Amerika ovládá a ovlivňuje. Neuděláme s tím nic. Anebo by se měla vymyslet nějaká podoba našeho vánočního krále, aniž by to znamenalo, že se celá země stane přes noc křesťanskou. Já bych byla třeba pro ježka. Myslela jsem si to ve školce, základce a myslím si to pořád. Lepší představa prostě není, protože si ten svůj pytel s principem Hermioniny kabelky může nahodit na bodlinky a jít; jak vedle toho obstojí malé mimino s oslintanýma rukama?

Nějak mi nepřijde, že jsou Vánoce. Není sníh. Není ani zima. Ani mráz. Nic. Jen města plná kýčovitých ozdob (až na stromeček na Staromáku, ten je pěkný!) a davů šíleně na-poslední-nákupy-nadržených lidí, kteří chodí v masivních zástupech sem a tam a rvou se o poslední pár těch černých kotníčkových bot, aby měla předčasně pubertální dcera přesně to, po čem její rozmazlené srdce touží. Je to divné. Já jsem divná. A tak nějak doufám - když už teda nebudu naivně čekat, až mě navštíví duch vánoční - že to aspoň uteče a bude tady silvestr a nový rok a dalších 12 měsíců do reprízy těchto pseudosvátků.




... Tak MERRY CHRISTMAS, bitches.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama