Linkin Park; nový single

20. února 2017 v 12:06 | - L |  Recenze
Linkin Park jsem začala poslouchat, když mi bylo asi jedenáct let. Pojí se s tím hezká historka - spíš pro mě než pro vás. Ve třetí třídě k nám přistoupil nový spolužák, jmenoval se Tomáš. Nosil brýle a byl tak sladký (kdo nebyl v devíti letech, že jo), okamžitě jsem mu propadla. No, "propadla", pořád mi bylo devět. Strašně jsem se mu chtěla zalíbit všemi možnými i nemožnými způsoby, předstírat stejné zájmy byla moje specialita! A tak se to stalo.


Někdy v roce 2003 se i do malého podhorského městečka dostala zpráva o tom, že někde v Americe existuje kapela, která si říká Linkin Park, jedna ze zakládajících kapel nu-metalu, se říkalo. Výše zmíněný Tomáš byl v podstatě linkinparkový mesiáš, skrz kterého jejich hudba pronikla až do třídy jedné nejmenované základní školy, ročník '99. A jaký jsem k tomu měla postoj já? No, jaký asi. V rámci "jé, máme stejné zájmy" jsem si kapelu okamžitě proklepla. Upřímně už nevím, jakým způsobem jsem to udělala, protože v té době byl internet v domácnosti ve svém počátku, Youtube jsme neznali a mp3 byla nějaká zbraň americké armády. Nicméně mám tušení, že jsem si vypůjčila kazety od jedné mé kamarádky, která měla vždycky všechno a byla natolik hodná, že mi to půjčovala, jako třeba Barbie od Matela ze speciální edice, ale to je zase jiný příběh. Hrdinovi příběhu jsem ale samozřejmě napovídala, že je zbožňuji, že lepší kapela neexistuje a že je super, že jsme ve třídě jediní dva, co jim totálně propadli, což nás svým způsobem spojuje celoživotním poutem. Jo, děti bývají hrozně ukecané.

Nevím, nakolik se mi líbili doopravdy a nakolik jsem si to vsugerovala skrze hlubokou dětskou lásku, ale výsledkem bylo, že se mi tato šestičlenná americká kapela zalíbila a objevila jsem svou první platonickou lásku - Chestera. Zajímavostí bylo, že Chester v té době nosil brýle stejně jako Tomáš a byli si hrozně podobní, takže stejně jako nevím, zda jsem je začala poslouchat sama nebo kvůli němu, tak nevím, zda můj totální crush na Chestera vznikl tak úplně z Chestera samotného.
Jaký byl závěr této pohádce podobné historky? Kluka jsem nedostala, dokonce jsem po páté třídě odešla na gympl a už jsme se nikdy neviděli, slyšela jsem v pozdějších letech, že se snad dal na drogy a kdo ví, kde je mu konec dneska….

Ale zůstala mi oblíbená kapela. Linkin Park poslouchám nadšeně a věrně už od roku 2002, prošla jsem si všemi dosavadními změnami v jejich tvorbě, a ačkoliv jsem už v pár případech měla problém na strávení na první sousto, postupně jsem si prostě zvykla a postupně si k tomu našla cestu. Nechci tvrdit, že "opravdoví fans mají kapelu rádi, děj se co děj", to v žádném případě, je to totální bullshit. Oblíbeného kuchaře taky nebudete slepě následovat, když vám začne servírovat hovna ve smetanové omáčce. Rozhodně však souhlasím s tím, že se kapela vyvíjí. Má na to plné právo a důvodem, proč jsem jim stále tak věrná, je, že se sama vyvíjím. A to dost. Každé jejich nové album představuje změnu a většinou se trefí do období mého života, kdy se mi přesně taková hudba líbí.

Proč tohle všechno?
Před pár dny kapela vydala nový singl, ukázku nového alba, které poctivě připravují ve studiu už bezmála rok. Jedná se o popem nasáklý kousek Heavy. Když jsem jej slyšela poprvé, něco ve mně utrpělo malý šok. Tohle je to, s čím kapela vylezla po roce, aby uspokojila nadržené fanoušky po troše LP krvi? Tohle jsou Linkin Park? Původně nu-metalová kapela? Něco je tady špatně… Po druhém poslechnutí už jsem se přistihla, jak si s Chesterem broukám refrén, který je mimochodem velice chytlavý a melodický. A na třetí dobrou už jsem si přiznala, že se mi to prostě líbí a s čistým svědomím jsem si Heavy nacpala do přehrávače. Jako LP fanynka naprosto chápu rozzuřený dav, který očekával hlavu a dostal vypadnutý vlas, ale coby 24letá holka, co si ten pop prostě občas s chutí pustí, jsem spokojená. Mohlo to být lepší, ano, ale úplně hrozné to není a rozhodně vypustím duši, až je konečně spatřím naživo, k čemuž dojde už letošní léto. Ať už na Aerodrom Fetivalu nebo na Nova Rocku.

Zdroj: Youtube.com

Na závěr si neodpustím malé rýpnutí. Na Wikipedii, v podčlánku Styl hudby, je poznámka: "Nevyzpytatelnost skupiny se ukázala na šestém studiovém albu, které se vrací k původním kořenům, avšak ne tak k nu-metalu, jako spíš k (hard) rocku a alternativnímu metalu." Jak dlouho budeme čekat, než tam někdo dopíše: "Ovšem v roce 2017 kapela vsadila na úplně novou kartu a po vydání alba One More Light vyjela na koncertní turné s Justinem Bieberem a Edem Sheeranem, momentálně se dost zvažuje spoupráce na dalším albu s Taylor Swift."?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Alžběta T, Alžběta T, | Web | 25. října 2017 v 20:55 | Reagovat

Krásná písnička. Jenomže v té době nikdo nevěděl o přecedění vody. Škoda Chestera.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama