30 před 30; díl třetí

16. dubna 2017 v 17:43 | - L |  Něco k zamyšlení



21. Omluvit se a udobřit se s lidmi z minulosti.
Zná to asi každý. Špatné životní rozhodnutí, jeden hloupý krok a člověk se změní. Sice kolikrát jen dočasně a je to potřeba v rámci nějakého vývoje, ale každé špatné rozhodnutí sebou nese spousty a spousty obětí, které člověk v rámci většího dobra udělal. A pak zjistí, že je jenom idiot a chyby a oběti se s ním táhnou tak dlouho, dokud nepřemůže svou hrdost a neskončí to.

22. Naučit se nakupovat jen to, co skutečně potřebuji.
Aneb proč neumím našetřit ani z jediného platu. Sice nikdy nic nutně nepotřebuji, ale mít conversky v osmi barvách, nakupovat kosmetiku, kterou ani neumím pořádně používat nebo si na každou společenskou akci kupovat nové společenské oblečení, to jsou prostě ženské povinnosti vůči světu. Pokud se aspoň trošku snaží sledovat nějaké trendy.

23. Splnit si seznam ohledně "netradičních" míst pro sex.
Kdo by neměl rád sex. V poslední době jsem přečetla dost článků na téma, jak si obohatit svůj sexuální život, snad jako by se celý svět v posteli nudil. Já se nenudím, ale stejně jedna moje část touží po vypuštění své vášně někde na poli, nebo na veřejných záchodcích.

24. Navštívit Národní divadlo.
Jsem hrozná ostuda, já vím.

25. Přenést se přes nepřijetí do Bradavic.
K tomu asi není potřeba cokoliv dodávat. Dopisu jsem se sice dočkala, ale o 12 let později a to na člověka přece jen zanechá nějaké ty následky…

26. Koupit svůj první Ikea nábytek.
Do Ikey jezdím moc ráda. Všechny ty jejich vystavené místnosti a fantazie, která se mi rozeběhne na druhý konec, sotva vejdu dovnitř. Jednou se chci dostat do fáze, kdy si půjdu s notýskem a tužkou v ruce plánovat své vysněné bydlení a odejdu s novou kuchyní namísto válečku na oblečení a dvěma vonných svíček.

27. Přestat se bát vody.
Je to tak. Zbožňuji hodinové sprchování, ale do bazénu mě nedostanete. Plavat moc neumím a výběr plavek je ten nejtrapnější a nejdepresivnější zážitek mého života.

28. Donosit rovnátka.
V době, co mi bylo asi 10 let, jsem začala nosit rovnátka. Nahoře. Když měla přijít na řadu spodní, nějak jsem omarodila a od té doby už to nechali rodiče být. Chyba. Dnes mám horní zuby rovné a spodní děsné. Takhle nemůžu dotáhnout svůj plán o slávě a perfektních fotkách v novinách do konce.

29. Nafotit skutečné akty.
Myslím, že jde o důležitý moment v životě ženy. Přežít dvě hodiny trapnosti a demence, protože nedokážete dostatečně splnit všechno, co po vás fotograf chce, ale ten výsledek stojí za to. A jednou si samu sebe pověsím do obýváku nad televizi a budu obdivovat, jak jsem byla krásná a plná života.

30. Vyznat se v dospěláckých věcech.
Moje noční můra. Daňové přiznání, nezapomenout podpis na neschopence, umět vyplnit papíry na úřadech, vědět, na co se mě to ta paní na přepážce ptá, zvládnout si objednat pizzu, aniž bych byla rozhozená z otázky navíc… Jo, být dospělá a sama za sebe není jednoduché.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama